... ČEŠU A BARVÍM ....

O prázdninách jsem dost šila, ale teď konečně zase předu  a předu. Jen jsem se vrhla po  velmi dlouhé době na průmyslově zpracované merino, které jsem barvila někdy před dvěma lety. Neustále to na mě někde padá a překáží, a tak jsem usoudila, že by nebylo od věci s ním něco udělat než zasáhnou  moli :-D .... ale o tom příště. 

Nicméně nedávnou jsem se na sebe hodně, ale  zdravě naštvala a to když jsem u Vlaďky viděla zase tu její barevnou nádheru a rozhodla jsem se, že ji musím alespoň trošku dohnat :-)   

Při houbaření jsem čistě omylem v lese narazila na krušinu a tak jsem si příště do lesa s sebou vzala igelitový sáček a donesla si domů trochu bobulek.  Další cesta za přírodninami byla už plánovaná a s vydatnou pomocí manžela jsem si domů přinesla nějaké bezinky, květ rákosu, list lupiny, jeřabiny, na zahrádce jsem oškubala poslední květy afrikánů a z plechovky vytáhla nějaké nasyslené cibulové slupky .... a začala jsem vařit "ty svoje jedy" :-D

A tady je výsledek mého snažení:

Myslím, že barvičky dopadly docela dobře, tedy aspoň já jsem spokojená. Jen je škoda, že toho není víc, ale to nevadí, za rok budu pokračovat. Už teď jsem si totiž začala dělat takovou svoji soukromou mapu s popisky kde  co roste, abych příště šla najisto. 

Přírodní barvení je opravdu úchvatná věc  téměř nic to nestojí  a barvy jsou kouzelné. Chce to jen vědět čím barvit a kde to najít.  Nejúžasnější na tom je, že člověk nikdy neví co přesně za barvu z toho hrnce vytáhne. 

Např. z listů lupiny je  žlutá a po přidání zelené skalice je z ní krásná žluto-zelená. Rákos mi dal s kamencem barvu spíš khaki a se skalicí jasnější zelenou.  Krušinová je v mém případě krásná zeleno-šedá. Jeřabin jsem moc neměla, ale i tak mám pěknou světle naoranžovělou barvičku. Bezinková je od úchvatné hnědo-vínové až po světloučkou vínovou.  A o kouzelné  zlaté cibulové ani nemluvím. 

  

A nakonec se musím ještě pochlubit.  Před svou cestou do Čech mi Eliška  nabídla, že by mi dovezla rouno z jejích oveček.  S nadšením jsem souhlasila, protože jsem toužila už delší dobu vidět surové jemné merino  na vlastní oči. A musím říct, že to je taková nádhera, která se vůbec nedá srovnat s tím sterilním vatovitým průmyslovým česancem, který tak důvěrně znám.  Jako bonus mi Eliška do balíčku přiložila eukalyptovou větvičku pro moje pokusničení s eko tiskem. Balíček jsem otvírala téměř se zatajeným dechem a zatím se na tu krásu chodím jen uctivě dívat, ale nebojte už brzy se do pustím do zpracovávání. 

Eliško, ze srdce ti děkuji ♥ a jsem moc ráda, že i tobě se líbí můj dáreček.  Andělku jsem tvořila s tím, aby ochraňovala tebe i celou tvojí rodinu a aby nosila jen samé štěstí. Červená barva je prý proti uhranutí ....